V pražském Braníku, mezi loděnicemi u Vltavy, stojí veslařský klub Bohemians. A právě tady, na recepci, sedí muž, který ho dlouhé roky vedl: Petr Šveňha. Působí klidně. Voda, lodě – je v prostředí, kde se pohybuje celý život. Když se ho ale ptáme na likvidaci jeho firmy a. s. m – plus s.r.o., rychle se odvrací: „Nemám vám k tomu co říct. Má to účetní, dostal to finanční úřad a likvidátor.“
Jeho osobní podnikání přitom hraje v příběhu klíčovou roli. Dvě linie – Šveňha podnikatel a Šveňha sportovní funkcionář – se totiž postupně prolnuly.
Z klubové pokladny do vlastní kapsy
Příběh Petra Šveňhy-podnikatele se začíná psát v roce 2001. Tehdy v červnu si zakládá firmu a. s. m. – plus s. r. o, kde je jediným společníkem. Hned o pár let později podnik padá do exekuce, Šveňha totiž nesplácí leasing auta. A exekuce se s ním potáhnou i v dalším období.
„O něm se povídá hodně věcí. Dost často, že je na peníze.“
— člen veslařského klubu
Ve stejné době přitom Šveňha pevnou rukou vládne veslařskému klubu Bohemians. Když se na Bohemce ptáme, jak se tu o teď už bývalém předsedovi mluví, člen klubu – který si přeje zůstat v anonymitě – říká: „O něm se povídá hodně věcí. Dost často, že je na peníze.“
Mezi veslaři koluje, že měl Šveňha tendenci zacházet s oddílovými prostředky jako se svými vlastními. Hospodář klubu Jiří Ryšavý připouští, že si jako předseda občas „vzal zálohu“. „Vzal si peníze z pokladny a do dvou, tří měsíců je vyúčtoval doklady na provoz oddílu,“ říká. Někteří členové však tvrdí opak: „Nikdy nic pořádně nevyúčtoval. Třeba si vzal peníze na občerstvení pro regatu a zbytek už nevrátil.“
Je rok 2013. Šveňhův podíl v první firmě blokuje exekutor, a tak si veslařský boss pořizuje další – za 230 tisíc korun kupuje ready-made společnost Markspot. Z firmy podnikající v realitách se brzy stává podnik, který své služby dodává mimo jiné Bohemce.
Za redakci máme k dispozici například fakturu – vystavenou Markspotem – na odvoz nábytku pro klub za 17 500 korun. Jinými slovy: předseda si na práce pro svůj klub najímal vlastní firmu. „Pár faktur tam bylo během roku za služby, který vykonával přímo pro oddíl,“ potvrzuje Ryšavý. „Jeho firmy občas něco fakturovaly.“
„Nikdy nic pořádně nevyúčtoval. Třeba si vzal peníze na občerstvení pro regatu a zbytek už nevrátil.“
— člen veslařského klubu
Šveňhův Markspot navíc podle několika členů zajišťoval veslařský letní tábor v Hříměždicích. „Měl tam dělat odvoz, pronajmout jídelní stan a postavit tábor,“ říká jeden z nich. „Jenže reálně to postavili veslaři sami. Zaměstnanci firmy si sedli na cigáro a odpočívali.“
Šveňha na náš dotaz celou věc odmítá komentovat: „Nemám vám k tomu co říct.“
Firma, která zmizela v dluzích
Kromě Bohemky předsedal Šveňha řadu let i Pražskému veslařskému svazu a byl místopředsedou Českého veslařského svazu – pod palcem měl oblast Vltavy. „Pražský veslařský svaz přerozděluje milionové dotace z magistrátu,“ popisuje k tomu Lenka Stryalová z organizace Hlídač státu. „Český veslařský svaz pak hospodaří s desítkami milionů korun ročně.“
Jenže všechno jednou, alespoň zdánlivě, končí. Problémy se kupí a v roce 2022 vybublají na povrch. Šveňha je v exekuci, z ničeho nic kolabuje jeho první firma a. s. m – plus s. r. o.
„Od určité chvíle ta společnost přestala platit odvody. A patrně i daně,“ říká insolvenční správce Jakub Backa. „Domnívám se, že šlo o DPH, protože pět milionů na daních neuděláte jen na zaměstnance. Takže zřejmě v nějakou chvíli ta firma prostě přestala fungovat.“
„Od určité chvíle ta společnost přestala platit odvody. A patrně i daně.“
— Jakub Backa, insolvenční správce
Ještě v roce 2018 měl přitom podnik podle závěrky zisk. Zároveň se ale poprvé objevuje položka „pohledávka za společníkem“ – víc než čtyři miliony korun, které dluží samotný Šveňha. Podle něj ale nešlo o pohledávku. „Byly to penále z historických faktur,“ hájí se. Insolvenční správce Jakub Backa oponuje: „Podle závěrky bylo společníkovi vyplaceno přes čtyři miliony korun. Nevíme jak.“
O pár let později už podnik dluží téměř třináct milionů korun, z toho přes šest milionů státu. Ve výkazech přitom zůstává zmíněná pohledávka – čtyři miliony tři sta tisíc, které měl Šveňha firmě vrátit.
Ztracené miliony
V roce 2023 se Šveňha rozhodne problémové firmy zbavit. Posílá ji do likvidace. Likvidátorem se stává Vítězslav Pril, kterého mu měl podle několika svědectví doporučit tehdejší předseda Českého veslařského svazu Michal Kurfirst. O pár měsíců později je hotovo. Firma zaniká, aniž by uhradila jediný dluh, stát může na chybějících šest milionů zapomenout. A pohledávka Šveňhy? V likvidační zprávě se o ní nepíše ani slovo. Přitom kdyby Petr Šveňha své firmě dlužné peníze vrátil, mohly by pokrýt část dluhů vůči dalším subjektům, včetně státu.
Když se redakce pokouší získat vysvětlení, Pril odmítá rozhovor i nahrávání. „Nesouhlasím s pořizováním jakéhokoli záznamu,“ říká do telefonu. „Nebudu odpovídat na žádné otázky, jsem vázán mlčenlivostí.“ A zavěsí. Neozřejmí ani to, proč jako likvidátor dlužné peníze nevymáhal skrz druhou Švěňhovou firmu – Markspot.
„Likvidátor má povinnost zpeněžit veškerý majetek, který dohledá, aby z výtěžku uspokojil i přihlášené pohledávky. A tady není vůbec zjevné, jestli takový pokus likvidátor učinil,“ vysvětluje insolvenční správce Backa. „Přitom tady je zřejmé, za kým pohledávka je, v jaké výši, a likvidátor o ní mlčí. Minimálně nestandardní.“
Účelové vyvádění pěněz? Nevadí!
Zatímco a. s. m – plus skončila v likvidaci, Markspot totiž podle dostupných údajů funguje dál. Za poslední dva roky ovšem nezveřejnil jedinou účetní závěrku, čímž porušuje zákon. Když se ptáme Petra Švěňhy, proč z této firmy neuhradil dluhy z té první, odpovídá: „Dostal bych se do stejných problémů.“
Podle analytika Transparency International Marka Chromého to působí dojmem, že došlo k účelovému vyvádění peněz. „Osoba s takovým škraloupem by neměla spravovat finance sportovního svazu,“ říká.
To se ovšem stalo. Zatímco se jeho firma propadala do dluhů, Šveňha si dál udržoval pozice v českém veslování. Zpráva kontrolní komise Českého veslařského svazu uvedla, že svaz vůči němu ani jeho firmám „neeviduje žádné závazky“.
Záda mu krylo nejvyšší vedení veslařského svazu – i přesto, že Šveňhovi dluhy řešilo svazové předsednictvo. Například bývalý olympionik a místopředseda Jakub Makovička kritizoval, že Šveňha neobjasnil své dluhy ani střety zájmů. Marně. Poté Makovička rezignoval.
„Osoba s takovým škraloupem by neměla spravovat finance svazu.“
— Marek Chromý, analytik Transparency International
V dopise, který máme k dispozici, napsal, že je „zcela neslučitelné s výkonem jeho funkce“ přihlížet působení člověka, který nebyl schopen transparentně vysvětlit své obchodní závazky a dluhy, čímž „dramaticky poškodil nejen kredibilitu, ale i mediální obraz a reputaci českého veslování“.
Legendu českého veslování převálcoval
O několik měsíců později odešla z vedení svazu i legenda českého veslování – mistr světa a trojnásobný olympijský medailista Ondřej Synek. V e-mailu předsednictvu, který má redakce k dispozici, uvedl, že Šveňha chtěl doplnit reprezentaci o posádku ze svého oddílu – přestože tato posádka „neprošla kritérii nominačního závodu“.
„Měl jsem být odpovědný za rozhodnutí předsednictva ČVS, se kterým jsem nesouhlasil, a podle mého převládl osobní a klubový zájem nad systémem vedení a odpovědnosti,“ popsal Synek. „Zajímavé bylo, že Šveňha pak rozhlašoval, jak si to nad ním Synkem vybojoval a převálcoval ho.“
Dále žádal omluvu pro závodníky a trenéry, kterým prý Šveňha svými vulgarismy pošlapal veškerou jejich práci. „Bohužel jsem se dočkal jen toho, že na mě místopředseda Šveňha řval, jak jsem se k té zprávě dostal a že je to na něj ušité kompro,“ popsal předsednictvu olympionik.
Dnes už se k celé věci nechce vracet. „Je to pro mě uzavřená kapitola,“ říká. „Měl podporu vedení, nikdo se mě nezastal. Když jsem skončil, ulevilo se mi.“
Volby na Bohemce rozhodla šatna
Po devatenácti letech se v Bohemians konaly nové volby, pozice dlouholetého šéfa byla kvůli kontroverzím neudržitelná. Alespoň tady. Petr Šveňha si ale podle slov veslařů pojistil, že zůstanou staré pořádky. „Mohlo se volit už od šestnácti let,“ říká jeden z členů klubu. „A ti mladší byli před volbami zavřeni do šatny, kde jim bylo vysvětleno, koho mají zaškrtnout – současné členy výboru.“ Tedy předsedou už Šveňha zvolen nebyl, ale místo ve výboru a vliv si udržel dál.
„Mladší byli před volbami zavřeni do šatny, kde jim bylo vysvětleno, koho mají zaškrtnout.“
— člen veskařského klubu
Marek Chromý, analytik Transparency International, hodnotí situaci: „To je velmi pozoruhodný případ, nebo příklad důvěry pražských veslařů v osobu, kolem které je dost velké množství kontroverzí, co se týče práce s finančními prostředky. Nedomnívám se, že by si takováto instituce mohla něco takového dovolit.“
Primátorky: dotace a mlčení
Na Vltavě se zatím rozjíždí další ročník Primátorek – mimořádně přestižního veslařského závodu. A také akce, kterou z velké části financují veřejné peníze. Dotace rozděluje kdo jiný než Petr Šveňha.
Vyúčtování ukazuje, že členské kluby Pražského veslařského svazu dostávají statisíce korun. Například Bohemians 105 tisíc, Slavia 110, ČVK 132, Smíchov 65. Většina položek je vedena jako „nájem“. Výjimkou je TJ Kotva Braník, která podle veslaře Adama Kapy poskytla během závodu zázemí i klubům z Moravy, ale „nedostala ani korunu“. Kotvu přitom svazy nechtějí přijmout za člena.
Ve vyúčtování Primátorek chybí jména dodavatelů. Jen výjimečně se objeví konkrétní osoba – například Petr Blecha, místopředseda Českého veslařského klubu Praha a Českého veslařského svazu. Ten v minulých letech inkasoval vždy čtyřicet tisíc za „stavbu a demontáž zařízení závodní dráhy“. Ostatní práce, jako prořez křoví, jsou uvedeny beze jmen. Služby jsou vyúčtovány jenom k jednotlivým klubům.
„Ve vyúčtování Primátorek chybí jména dodavatelů. Jen výjimečně se objeví konkrétní osoba.“
V letech 2021 a 2022 se ve fakturách objevuje i položka za 24 tisíc korun – doprava materiálu pro zajištění akce, kterou realizuje Bohemians. Právě tahle služba nápadně připomíná zakázky, které podle faktur získaných redakcí pro Bohemku zajišťoval Markspot Petra Šveňhy. Bez transparentních veřejných dat to ale ověřit nelze.
„Teoreticky to může být v pořádku,“ říká analytik Marek Chromý z Transparency International. „Ale potřebujeme mít jako veřejnost dostatek informací, abychom mohli k takovému závěru dojít a neměli ani nejmenší pochybnost o tom, že je to v pořádku. Tady tu pochybnost bezesporu máme.“
Opět na scéně
I přes všechny kauzy zůstává Petr Šveňha stále vlivnou postavou českého veslování. Podle oficiálních dokumentů Českého olympijského výboru se příští rok znovu objeví u velké sportovní akce – Olympiády dětí a mládeže 2026, kde figuruje jako svazový koordinátor veslování, po boku současného předsedy Českého veslařského svazu Davida Kyncla.
Podobně jako v Praze to vypadá i v celém Českém veslařském svazu. Tam už ovšem nejde o statisíce či jednotky milionů, ale o desítky milionů korun z veřejných rozpočtů, které by měly být spravovány s péčí řádného hospodáře – a nejsou. Například mistrovství světa ve veslování 2022 stálo 117 milionů korun. Srozumitelné vyúčtování ale svaz odmítá zveřejnit a sportovní funkcionáři mlčí.
Kam, za co a hlavně komu tyhle peníze odtekly? Na to se podíváme v další reportáži!
Chcete slyšet víc historek z Bohemky?
O předražených kombinézách,
dovolené v Chorvatsku
nebo o tom, kdo staví tábor a kdo za něj dostává zaplaceno?