Odstavení Agrofertu střet zájmů neřeší. Impérium Andreje Babiše sahá daleko za zemědělské dotace
Závazek Andreje Babiše, že do své smrti odloží Agrofert, zdaleka neadresuje všechny možné střety zájmů premiéra a miliardáře. Vyplývá to z přehledu jeho podnikatelského impéria, který přináší PastVina na základě dat svého partnera Hlídače státu. Významná část jeho firem zatím zůstává mimo toto opatření, přitom jim politická rozhodnutí mohou významně pomáhat i bez přímého obchodu a dotací.
„Rozhodl jsem se udělat krok, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že ho udělám,“ otevřel ve videu ze začátku prosince Andrej Babiš své řešení střetu zájmů. Ten přitom stále označuje jako „domnělý.“ Závazek převést koncern Agrofert(245 firem) do zatím nejasně nastaveného fondu, z kterého už ho do konce svého života nevyvede, mu otevřel cestu do premiérského křesla.
Při bližším pohledu na strukturu Babišova podnikání, který přináší PastVina, ale toto řešení střetu zájmu působí podobně vratce, jako tvrzení Petra Macinky, že s jeho nástupem na Ministerstvo životního prostředí skončila klimatická krize.
Agrofert je totiž jen jednou ze dvou pomyslných „nohou“ Babišova byznysu. Tou druhou je skupina SynBiol, která se skrze investiční skupinu Hartenberg Holding zaměřuje hlavně na zdravotnictví a zaštiťuje i „srdcové projekty“ staronového premiéra jako třeba Čapí hnízdo.
Andrej Babiš už potvrdil, že skupinu SynBiol do žádného fondu převádět nebude a bude ji napřímo vlastnit dál, přestože na profit firem pod SynBiol spadajících mají politická rozhodnutí zásadní vliv.
Babišovo podnikání
Premiér se podle statistik Hlídače států angažuje nebo se v posledních pěti letech angažoval v téměř 600 soukromých a šesti státních firmách. Dohromady tyto subjekty se státem za posledních deset let uzavřely přes 15 tisíc smluv a zakázky za celkem 130 miliard korun.K tomu od roku 2000 pobraly firmy svázané s Babišem dalších 21 miliard v dotacích.
Kolik peněz firmy spojené s Babišem získaly ze státních zakázek a dotací
Proč se střet zájmů netýká jen Agrofertu
Kde se rýsují další střety mimo přímý obchod se státem
O zahraničním obchodu a strategii Agrofertu
Kapitalistické impérium na dvou nohách
Koncern Agrofert je nejsledovanější a největší součástí podnikání Andreje Babiše a právě na něj se tak premiér ve svém řešení střetu zájmů soustředil. Samotná společnost Agrofert se státem přitom obchoduje jen okrajově – za posledních deset let uzavřela 47 smluv v celkové hodnotě zhruba 10 milionů korun a získala 19 dotací za 36 milionů.
Skutečný finanční objem se týká 245 dceřiných firem, které pod koncern Agrofert spadají. Právě ty od roku 2016 uzavřely se státem zakázky za přibližně 130 miliard korun a od roku 2000 získaly dotace ve výši zhruba 21 miliard. Této části svého podnikání se Babiš v rámci řešení střetu zájmů zavázal doživotně vzdát prostřednictvím prostřednictvím trustů, které ale minimalní při oznámení blíž nespecifikoval.
O jak robustní řešení jde, ukáže nejspíš až další vývoj. Podobné fondy v minulosti vznikly právě z potřeby nejbohatších chránit jejich majetek. Co zatím víme? Svěřenský fond RSVP Trust byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK. Správcem fondu, tedy tím, kdo bude reálně majetek spravovat, je seniorní komerční bankéř a asset manažer Wilfried Reinhard Elbs. Protektorem, tedy tím, kdo na správce dohlíží, je auditorka se zkušeností ze společnosti PwC Věra Výtvarová. Elektorem, tedy tím, kdo může jmenovat náhradního protektora, je právník Patrik Bureš.
Status fondu zveřejněný v Evidenci svěřenských fondů však říká, že “nezávislá správa má probíhat „po dobu, kdy bude zastávat funkci člena vlády ČR“. To neznamená „do jeho smrti“, jak veřejně slíbil (od třetí minuty videa). Takže – Andrej Babiš sice zřejmě splňuje zákon o střetu zájmů. Zdá se ovšem, že ne tak, jak sám tvrdil. Podle Evidence totiž “slepý fond”, ve kterém je Agrofert vložen, s koncem Babišova vládního angažmá skončí – co s holdingem bude potom? Nevrátí se zpět Andreji Babišovi? To by potom premiér Babiš měl jasný zájem na tom, jak se bude holdingu “podnikatele” Babiše dařit po dobu, co bude premiérem.
Vedle Agrofertu navíc zůstává druhá, méně viditelná základna Babišova byznysu, která zatím stojí mimo rámec jeho opatření. Skupina SynBiol se skrze fond Hartenberg zaměřuje především na zdravotnictví, zahrnuje ale také e-shopy jako je Astratex, Ovečkárna.cz a Sportobchod.cz, spravuje síť květinářství Flamengo, nebo správu nemovitostí staronového premiéra včetně Čapího hnízda a majetků v jeho domovských Průhonicích.
Objem peněz, který mezi státem a 53 dceřinými firmami SynBiolu protekl na zakázkách a dotacích, je ve srovnání s Agrofertem zlomkový. Za posledních deset let jde podle dat Hlídače státu „jen“ o zhruba půl miliardy korun. Střety zájmů jsou v případě SynBiolu méně do očí bijící, než přímý obchod se státem a pobírání dotací.
Přehledně: Obchody a dotace Agrofertu
Drtivá většina obchodních vztahů firem spojených s Andrejem Babišem se státem se týká zemědělství. Právě v tomto sektoru holding Agrofert dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější dodavatele státu. Vedle něj se ve větším objemu uplatňují i stavební a průmyslové podniky skupiny.
SZIF přitom sehrává v systému zemědělských dotací klíčovou roli. Už během druhé vlády Andreje Babiše (2018-2021) se do jeho dozorčí rady dostali lidé spojení s hnutím ANO, jak už v té době upozorňoval Hlídač státu, a ve vedení fondu tehdy působil i nový ministr zemědělství Martin Šebestyán (který ještě nedávno stál v čele Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, která hájí zájmy největších agro podnikatelů včetně Agrofertu, ale do Babišovy vlády vstoupil jako nominant SPD) Největší objem smluv se státem připadá na zemědělské firmy holdingu. Dominují mezi nimi skupiny Agrotec a AgroZZN, které v uplynulém čtvrtstoletí dohromady uzavřely téměř 1 400 smluv v hodnotě přesahující miliardu korun.
Výraznou roli hraje také chemická část holdingu. Firmy DEZA, Synthesia a Primagra včetně svých dceřiných společností získaly od státu více než dva tisíce dotací v celkové hodnotě zhruba 5,5 miliardy korun a zároveň se státem v poslední dekádě obchodovaly za přibližně 12 miliard Kč.
Zdaleka největším jednotlivým obchodním partnerem státu je ale lesnická společnost UNILES. Jen od roku 2016 s ní stát uzavřel smlouvy za téměř 100 miliard korun.
SynBiol – méně na očích, rizika střetu zájmů vysoká
Mezi firmami ze skupiny SynBiol a státem přímo neprotéká tak vysoký objem peněz jako je tomu v případě Agrofertu. Přesto se u firem spadajících pod deštník SynBiolu rýsuje celá řada možných střetů zájmů.
Jádro skupiny SynBiol tvoří firmy působící ve zdravotnictví. Patří mezi ně například skupina FutureLife, která zastřešuje síť klinik asistované reprodukce (IVF) působících kromě Česka i v dalších evropských zemích.
Tyto služby jsou z velké části financovány z veřejného zdravotního pojištění, především prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny. Šéf skupiny FutureLife Jozef Janov pro Seznam Zprávy uvedl, že jen v letošním roce inkasovaly kliniky od veřejného zdravotního pojištění zhruba 300 milionů korun.
Podmínky, za nichž pojišťovny léčbu neplodnosti hradí, přitom ovlivňuje stát respektive Ministerstvo zdravotnictvím (opět pod vedením hnutí ANO a Adama Vojtěcha Vojtěcha Adama ). Týká se to například počtu hrazených cyklů IVF nebo věkové hranice žen, do níž je léčba proplácena. Jakékoli změny těchto pravidel tak mohou mít přímý dopad na hospodaření klinik.
Stát má zároveň zásadní vliv i na další zdravotnická zařízení spadající pod SynBiol. Každoročně vydávaná úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví určuje, jaké výkony a v jaké výši budou zdravotním zařízením hrazeny. Babišovi podniky jako CODUM, které spravují například polikliniku v pražských Modřanech, jsou na těchto rozhodnutích přímo závislé.
Možné střety zájmů se neomezují jen na zdravotnictví. Do portfolia SynBiolu patří také developerské projekty, například společnost Real Estate Development, která ve spolupráci s firmou JRD realizuje rezidenční výstavbu na Barrandově nebo projekt Císařská vinice na Praze 6. Změny stavební legislativy, územních plánů či regulačních podmínek tak mohou mít přímý dopad na hodnotu těchto investic.
Podobně i e-commerce projekty skupiny, jako je e-shop Astratex a další, mohou být ovlivňovány státní regulací trhu, spotřebitelské legislativy nebo daňových pravidel.
Babišovo zahraniční impérium
Není to ale jenom Česká republika, kde staronový český premiér podniká či podnikal. Stále ještě jeho Agrofert působí ve třinácti zemích EU, kde sleduje podobnou strategii jako v Česku – cílí na zemědělství, potravinářství a chemický průmysl. Zemědělská část je nejsilnější v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku, chemická divize dominuje v západní Evropě.
Korunním klenotem chemické části je síť GreenChem, jejíž mateřská společnost sídlí v Nizozemsku. Dceřiné firmy fungují s výjimkou Rakouska v každé ze zemí, kde je přítomný Babišův byznys. GreenChem staví na výrobě příměsi AdBlue, která snižuje emise dieselových motorů. Podnikání firmy je proto významně ovlivňované rozhodnutími o emisních limitech – a ty dělají politici.
Vůbec nejsilnější pozici, co se zahraničního byznysu týče, má Agrofert na Slovensku a v Německu. U našich východních sousedů kombinuje široké portfolio od zemědělství přes drůbežárny a pekárny až po GreenChem. A Babišův holding už se tam stihl dostat do problémů. Jeho expanzi už v roce 2021 řešil i slovenský antimonopolní úřad pokutou ve výši 21 milionů eur (v přepočtu více jak půl miliardy korun), jak v té době informoval zpravodajský portál iRozhlas.
Německo je klíčové hlavně pro chemii. Firmy jako SKW Piesteritz, největší německý výrobce amoniaku a močoviny, tvoří páteř dodávek pro hnojiva i pro samotný GreenChem. Současně zde Agrofert vlastní i pekárenskou skupinu Lieken s obratem kolem 700 milionů eur ročně. Tahle skupina se u nás stala známou v souvislosti s dotací 100 milionů korun, kterou inkasoval Agrofert (jeho firma Penam) na výstavbu nové linky na toastový chleba. Ta měla být inovativní a unikátní, jak žádaly podmínky evropské dotace. Jenže stejnou linku už Agrofert vlastnil a používal v Německu – a to právě v pekárnách Lieken. Tuhle dotaci na “lepší toasťák” české ministerstvo průmyslu a obchodu vymáhá už 4 roky.
Z dalších zemí, kde Agrofert byznysově působí, jsou Francie a Rakousko významné v oblasti hnojiv, včetně akvizice firmy LAT Nitrogen za 810 milionů eur. Nizozemsko funguje jako řídící centrum celé sítě. No a v dalších pěti evropských zemích, konkrétně ve Španělsku, Litvě, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku, je přítomný pouze již zmíněný GreenChem.
Mimo Evropu se expanze soustředí hlavně na Brazílii, kde GreenChem provozuje desítky výrobních míst, a na Čínu, kde Agrofert nemá zřízenou firmu, ale exportuje tam chemické produkty jako je titanová běloba.
Sečteno a podtrženo – Babišův byznys není jen Agrofert a Česká republika. Sahá do mnoha světových zemí a mnoha odvětví – a ne všech se dotýká zákon o střetu zájmů, ač Babiš – politik může mít na celá odvětví, ve kterých podniká, zásadní vliv.
